pátek 21. dubna 2017

Topení

V domku mých prarodičů se topilo kamny na tuhá paliva. Kamna nebyla v každé místnosti, třeba ložnice se vytápěla kouřovodem z kamen umístěných ve vedlejším pokoji. Kamna byla dál od stěny, ta byla proražená a kouřovod vedl druhým pokojem do komína. 

Na internetu jsem našla fotografie kamen, ale nedokážu dohledat jejich autory, většinou to jsou obrázky z inzertních nabídek.

Kamna Club

 jsme měli právě v takovéto barvě. Když se v nich topilo, byl vrchní kryt odklopený. Přikládalo se shora, spodní dvířka skrývají ohniště a popelník. 

Kamna Petry
jsme měli v tmavě zelené barvě, tedy snad si to dobře pamatuji. Tato na obrázku jim jsou nejvíc podobná.  Kamna byla v malém pokojíčku a netopilo se v nich každý den. Přikládalo se horními dvířky, Kamnům na obrázku chybí tzv. tál, litinový plát v tomto případě kulatého tvaru. 

Kamna Kaborky

byla v kuchyni a vařilo se na nich. Na pečení měla babička elektrickou troubu a hodně používala Remosku. 

V koupelně bývala koupelnová kamna, ještě jsme měli jeden čas naftová kamna. Tuším, že se do nich prodávala topná nafta, ale nepoužívali jsme je dlouho. 

U jedné moji kamarádky topili doma pilinovými kamny.

Když jsme se přestěhovali do bytovky, i tam se topilo kamny na tuhá paliva. Nejvíce se topilo kamny Club, která byla umístěna v jídelně a vytápěla zbývající dvě místnosti. V koupelně byla kamna koupelnová.

V domku se často topilo jenom v jedněch kamnech a když bylo potřeba zatopit v dalších, někdy se na plechovou lopatku nabrali žhavé uhlíky a přenesli. Dodnes cítím vůni žhavého uhlí......a jako malá jsem se ráda dívala na hořící dříví či uhlí.....

Všechny větvičky se stromů na zahradě se nasekaly do otýpek a nechaly vyschnout, aby bylo jemné dříví na zátop. 

Když bylo v zimě náledí, bývala celá cesta před jednotlivými domy posypaná popelem, Nebylo to špatné, ale pokud někdo topil starým dřevem s hřebíky.....

Uhlí se kupovalo už v létě nebo časně na podzim. Přijelo nákladní auto a uhlí vysypalo na dvůr, odtud se malým okénkem házelo do sklepa.  


15 komentářů:

  1. Zuzanko na babiččiny Kaborky vzpomínám s láskou.V kuchyni bylo od nich teplíčko a bramborové placky z nich, mňam :-). Ráda vzpomínám i na převelikou duchnu, v ložnici žádná kamna nebyla a tak krásně se tam spalo.Krásný den.Z♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Zdeni, bramborové placky peču na pánvích a máme je rádi i dnes:-). O spaní mám v plánu samostatný příspěvek. ahoj Zuzana

      Vymazat
  2. Kamna Clubky na fotografii a mne to hodí do obýváku, kde stála tato kamna, večer běžela tv , v obrovské obývací stěně, kterou celou, stejně jako ostatní nábytek v obýváku, vyráběl můj tatínek. Já v křesle, s nohama pod bradou a sleduji komínek od Clubek, rozpálený do červena. Koberec na zemi tzv. buklák, černožluté vzory...před kamny plech na zemi, aby případné rožhavené uhlíky neponičily lino...vedle kamen uhlák, který se musel jít několikrát za odpoledne do sklepa naplnit....Když přivezli uhlí, auto uhlí vyklopilo před domem a do sklepa se vozilo kolečkem , ze kterého se lopatou malým okénkem házelo dolů, S uhlím dovezli vždy několik kol , drátem svázaného nasekaného dřeva na třísky.Dole ve sklepě byl špalek a sekera, na kterém se dřevo sekalo na třísky. Jak jsem rostla, moje sestra starší už jezdila pryč a tato povinnost byla přidělena mně. Vyčistit kamna po příchodu ze školy, nanosit uhlí, naštípat třísky, někdy i zatopit. V kuchyni byla kamna kachlová, u nich báječné teplo, ale pod oknem na gauči docela chladno. Před kamny byly na zemi bílé dlaždičky, pamatuji si, že je mamka vytírala několikrát za den. Na těchto kachlových kamnech se dělaly na tálech bramborové placky, jak píše Zdenička, u nás se jim říkalo patenty, mastily se rozpuštěným máslem a já je milovala. K nim byla bílá káva z melty. V ložnici byla další hnědá vysoká kachlová kamna, ale tam se netopilo. V postelích byly peřiny, duchny , večer se do nohou pod duchnu dávaly gumové láhve s horkou vodou v zimním období.A v koupelně se topilo v takovém kotli válci, ve kterém se ohřála voda na prádlo, či koupání. nahoře odprskávala ta vařící voda a já se tohoto kotle bála. Díky Zuzanko za krásné vzpomínky.M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Marcelko, děkuji, že jsi se s námi podělila o své vzpomínky. Ahoj Zuzana

      Vymazat
  3. Zuzanko,dnes jsem náhodou objevila váš blog a zaujal mě tématem vzpomínání. Kamna - doma u rodičů jsme v jednom pokoji topili v Clubkách, později je nahradila stáložárná kamna. Vzpomínám si na maminku, která čistila roury do kamen. Oblékla se do starých tepláků, na hlavu si na"babku" uvázala šátek. Ve druhém pokoji byl velký sporák na uhlí, na kterém se vařilo. Kuchyň jsme měli úzkou nudli, kam později zavedli plyn a měli jsme i sporák na plyn. Ten na uhlí nahradily kamna Petry. Jako děti jsme pomáhali při skládání uhlí, dřeva. Chodívalo se na šišky na zátop. A na sporáku se pekly úžasné bramborové placky, jen takové uměla moje babička. Pořád tu stál hrnec s meltou nebo čajem na pití. Na kraji se nahřívala žehlička s vyměnitelným držadlem. Měli jsme studený byt, který se nedal pořádně vytopit a tak jsme v zimě také měli pod duchnou láhev s vodou a babička nahřátou šamotovou cihlu, kterou si zabalila do šátku. Moc ráda jsem si u vás zavzpomínala.
    A zvu vás na svůj blog k nakouknutí. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Růženko, pokud Vám to nevadí, můžeme si tykat. Také moje babička podobně vymetala kouřovody od kamen - ucpala je zmuchlanými novinami a opatrně vynesla na zahradu - na to jsem si vůbec nevzpomněla, až když o tom píšete. děkuji za komentář. Hezké dny. Zuzana

      Vymazat
  4. Ač k Tobě na blog chodím často( kouknout co čteš, abych si to v knihovně vypůjčila) až u Marcelky jsem objevila odkaz na Tvůj druhý blog.
    Kamna Club jsme také doma měli, než tatínek zařídil ústřední topení. Kamínka Petry máme dodnes ve sklepě-dílně. Manžel si v nich přitápí dřevem , když tam v zimě pracuje. A ještě jedna vzpomínka je na manželovu tetu ( 80 let)na Moravě. Sice má moderní elektrický sporák, ale stále topí a peče v starém sporáku na uhlí(v zimě i v létě). Už se těším na Tvé další vzpomínání. Marie

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maruško, děkuji:-) Staré Petry má manžel v garáži také a ještě i pilinová kamna v dílně, ale topí v nich dřevem. A sporák na tuhá paliva po manželových rodičích máme v dílně také, manžel na nich vařil sirob. Ten je ale mladší než mé vzpomínky. ahoj Zuzana

      Vymazat
  5. Tak kaborky na těch jsem se jako mladá navařila, když jsme měli novou kuchyň, tak se pak na nich pekly aspoň sejkory a dolky :-)) a Petry ty tu měl dědeček ještě, než jsem se sem nastěhovala :-)) Moc pěkné vzpomínky :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Zdeni, na kamna Kaborky vzpomínám ráda, jedla jsem z nich výborná jídla....kde ty časy jsou. Ahoj Zuzana

      Vymazat
  6. Zuzko, Clubky i Petry jsme měli na chalupě :o) Krásné vzpomínky.
    Díky, Katka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Katko, vítej a doufám, že přijdeš znovu. Ahoj Zuzana

      Vymazat
  7. Kamna Petry jsme si pořídili na stavbu našeho domečku. Postavili jsme komín, poprvé v nich zapálili, vše fungovalo, jak má. To bylo radosti, že se na stavbě ohřejeme. A pak nám je ukradli. Takže podruhé už jsme v nich nezatopili. :O)
    Hezké dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Dášo, někteří lidé jsou nenechaví.....tak jenom doufám, že v nich někdo topil dál a že kamna neskončila ve starém železe. Vítej a doufám, že se Ti tu bude líbit. Ahoj Zuzana

      Vymazat
  8. Tak na takovéto topení také ještě vzpomínám jen v tom nejlepším :-) Nojo, doba se docela dost už změnila a všechno je jinak. My si nedávno brali dotace na tepelná čerpadla , takže to už je zase něco úplně jiného od těchto starých, ale výborných kamen :-)

    OdpovědětVymazat